Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Ke vstupu na Maledivy není zapotřebí vízum. Jedinou podmínkou povolení ke vstupu je platný cestovní doklad a dostatečné množství finančních prostředků (netýká se organizovaných skupin). Za dostatečnou částku považují maledivské úřady minimálně 10 USD na každý den pobytu.
Pobyt na Maledivách do 30 dnů je bezplatný, prodloužení pobytu lze získat za 10 USD na den. Přihlašovací povinnost neexistuje, většina ostrovů však požaduje registraci v knize hostů.
Vstup na Maledivy je zpravidla prostřednictvím mezinárodního letiště Malé. Dostat se na Maledivy lodí je obtížné, neboť ty většinou zajišťují jen nákladní dopravu.
Při vstupu do země se vyplňuje registrační lístek, kde je nutno mj. uvést místo pobytu na Maledivách.

Zdroj: mzv.cz

Platný cestovní pas ČR, jehož doba platnosti přesahuje dobu pobytu v zemi. Vzhledem k tomu, že země v nejbližším okolí (Indie, Srí Lanka) vyžadují platnost pasu až šest měsíců, doporučuje se pro případ mimořádných událostí (např. hospitalizace) minimální platnost cestovního pasu šest měsíců.
Mezinárodní očkovací průkaz s prokázaným očkováním proti žluté zimnici je požadován při příletu na letišti od pasažérů, kteří v posledních šesti dnech pobývali v oblastech infikovaných žlutou zimnicí.

Zdroj: mzv.cz

Ošetření je drahé, ostatně jako všechno na Maledivách. První pomoc poskytne každá recepce hotelu nebo půjčovna potápěčského náčiní. Jejich pracovníci, pokud sami nedokážou efektivně pomoci, zařídí příjezd lékaře, případně i převoz do nemocnice. Základní zdravotnická péče na Maledivách je na slušné úrovni, náročnější zákroky se ale provádějí na Srí Lance, Singapuru nebo ve Spojených arabských emirátech.
Vzhledem k ostrovnímu charakteru země není potřebné znát telefonní čísla první pomoci, policie ani hasičů.
Veřejné telefonní stanice, fax, telex a telegraf jsou v hlavním městě Malé k dispozici 24 hodin denně, mezinárodní hovory zprostředkovává spojovatel na tel. čísle 190 (informace).

Zdroj: mzv.cz

STRAVA: Maso a drůbež (kuře) je běžně k dostání v hotelech vyšších kategorií, místní obyvatelé je požívají hlavně při slavnostních příležitostech. Lepší hotely zajišťují stravu podle přání zákazníka, tj. též
evropskou. Běžné jsou mořské produkty nebo importované potraviny z Indie, Srí Lanky a dalších zemí. Čerstvost stravy často závisí na četnosti dodávek z moře. Je třeba počítat s tím, že jídlo bývá silně kořeněné. Z ovoce je k dostání kokos, banány, mango, papája, chlebovník a další.
NÁPOJE: Voda se na mnoha místech získává z moře, proto zůstává mírně slaná. Některé ostrovy mají nádrže na dešťovou vodu, spodní pramenitá voda se vyskytuje jen na několika málo ostrovech. Je třeba dávat si dobrý pozor na kvalitu pitné vody, doporučuje se konzumovat pouze balenou vodu v plastikových lahvích. Vždy se vyplatí zkontrolovat neporušenost uzávěru. Na Maledivách je k dostání poměrně slušný sortiment nealkoholických nápojů, v hotelích a letoviscích je pro cizince k dostání i alkohol.
PENÍZE: Platí se místní měnou (maledivská rupie), většina obchodníků přijímá i americké dolary. V bankách lze bez problémů vyměnit USD, přijímají se cestovní šeky a platební karty všech velikých finančních institucí, tedy především American Express, VISA, MasterCard, Diners a EuroCard. Pokud turista žádá o směnu na místní měnu, pak mu potvrzení o směně valut umožní později při odjezdu ze země zpětný odkup maledivských rupií.
V případě nedostatku peněz je možné si nechat peníze na Maledivy poslat z ČR či jiné země prostřednictvím poboček American Express. Výplatu peněz či šeků na Maledivách zprostředkuje například společnost:
Adresa: Universal Enterprises Ltd. - Travel Department
39, Orchid Magu
Malé
Maldives (Maledivy)
Telefon: 00960 / 310321, 3217925
Fax: 00960 / 325695
ZTRÁTA PASU: Je třeba navštívit v Malé “Department of Immigration” a požádat o vydání náhradního cestovního dokladu, tzv. “Identity Certificate”, na který je možno dostat se letecky zpět do ČR.
VSTUP NA NEZPŘÍSTUPNĚNÝ OSTROV: Jen cca 70 z celkem 1192 korálových ostrovů (z toho je 202 obydlených) je cizincům zpřístupněných.V případě zájmu dostat se na některý nezpřístupněný ostrov je třeba v Malé písemně žádat o zvláštní povolení ministerstvo správy atolů (”Ministry of Atolls Administration”). žádosti se přijímají v pracovní dny, tedy od neděle do čtvrtka, v době od 8.30 do 11 hodin za poplatek. Je třeba informovat se na další postup registrace po příjezdu na žádaný ostrov. V případě výletu pořádaného místní cestovní kanceláří či hotelem se zvláštní povolení nevyžaduje.
PŘÍJEZD NA NEHOTELOVÝ OSTROV: Při příjezdu na ostrov, kde se nenachází rekreační letovisko (tj. kde je cizinec spíše raritou) je z protokolárního hlediska nutné se co nejdříve po ubytování představit šéfovi ostrova (tzv. kateeb) a následně “představenému kněží” (tzv. gazi). Pro toto přijetí se doporučuje vzít si na sebe pokud možno co nejsvátečnější oblečení.
CENY: Maledivy mají v celém regionu jižní Asie absolutně nejvyšší ceny, nebo naprostá většina zboží je importována z jiných zemí. Není proto možné vycházet z rozpočtové kalkulace pro Indii, Srí Lanku nebo Pákistán. Nedostatek finančních prostředků patří mezi hlavní potíže občanů ČR na Maledivách.
NEJBLIŽŠÍ KONZULÁRNÍ ÚŘADY MALEDIV:
Rakousko:
adresa: honorární konzul Gerald Wiedler,
Peter-Jordan-Strasse 21,
A-1190 Wien,
telefon: 00431/3191426, 3190010, fax: 00431/3197073
(úřední hodiny pondělí a čtvrtek 9 a 17 hodin, pátek 9 a 14 hodin).

SRN:
adresa: honorární generální konzul HGK G. Mücke,
Immanuel Kant Strasse 16,
D-61350 Bad Homburg,
telefon: 00496172/86293,
fax: 00496172/867833
(úřední hodiny od 9 do 16 hodin).

OSTATNÍ INFORMACE A DOPORUČENÍ:
- vzhledem k počasí je nezbytné přivézt si s sebou pokrývku hlavy
- je dobré mít na paměti všeobecný nedostatek vhodných veřejných toalet.
- v okolí mešit je třeba se vystříhat nevhodného chování a oblečení
- fotografovat místní ženy se nedoporučuje
- je zakázáno ulamovat korály a rybařit bez povolení
- lov želv a některých druhů ryb je na Maledivách trestný
- vzít s sebou potápěcí brýle s dýchací trubičkou, místní laguny patří k nekrásnějším na světě.
- neplavat mimo laguny v hlubokém moři, protože je zde nebezpečí silných proudů
- je nutné zajistit si ubytování ještě před příjezdem na souostroví, hotely mají výhled na moře
- vzhledem k vlhkému podnebí se doporučuje bavlněné oblečení
- nudismus je zakázán (včetně “nahoře bez” u žen)
- ve městech je třeba vždy mít alespoň tričko a krátké kalhoty (dlouhé kalhoty jsou ale lepší)
- na Maledivách je povětšinu roku vlhko, nejsušší období je leden a únor
- turistická sezóna probíhá celoročně, nejvhodnější je pobyt v období od listopadu do dubna
- osamělé turistky mohou být někdy terčem provokací domorodců
- opalovací krém a toaletní potřeby (včetně dámských vložek) lze bez problémů dokoupit
- kriminalita na Maledivách je minimální
- průměrné denní teploty se pohybují v zimě kolem 27 stupňů, v létě kolem 31 stupňů Celsia
- prší poměrně často, někdy i několikrát denně
- na Maledivách je v zimě o 4 a v létě o 3 hodiny více než v ČR, některé ostrovy mají vlastní čas
- při nákupu suvenýrů v soukromých obchodech lze smlouvat, v hotelích však bývají ceny stálé
- zboží se omezuje na mořské produkty, rukodělné výrobky a suvenýry
- pracovní dny jsou sobota až čtvrtek, kdy bývají také otevřeny obchody
- ceny za ubytování jsou vysoké 70-440 USD za noc, vyplatí se zaplatit si organizovaný pobyt
- cesta lodí z Male na nejbližší ostrovy stojí od 30 do 60 USD na osobu
- helikoptéra na 15 minut letu stojí v přepočtu cca 60 USD na osobu
- jednodenní výlet na neobydlený ostrov s plnou penzí stojí kolem 150 až 300 USD
- elektrické napětí v síti je 240 voltů a je zajišťováno pomocí naftových generátorů
- v hotelích i na úřadech není problém dorozumět se anglicky
- obchody a restaurace se na krátkou dobu zamykají několikrát za den kvůli modlitbám

Ve větších městech se doporučuje dodržovat základní muslimské konvence jako jsou oblékání, zákaz veřejné konzumace alkoholu apod.

Aktualizované informace jsou k dispozici na internetových stránkách ZÚ Dillí www.mzv.cz/newdelhi v sekci Vízové a konzulární informace.

Zdroj: mzv.cz

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si
před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu,
zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

S účinností od 1. listopadu 2007 Kanada zrušila vízovou povinnost pro
občany ČR k cestám do země. Zrušení vízové povinnosti se vztahuje
na české občany – držitele cestovního dokladu ČR (turistického,
služebního či diplomatického) při cestách do Kanady do šesti měsíců
délky pobytu. Bezvízový styk se vztahuje i na krátkodobá studia
(např. jazykové kurzy) či jednosemestrální výměnné studijní pobyty
za podmínky, že návštěvník nebude po dobu pobytu provozovat žádnou
výdělečnou činnost.

Ať již návštěvník přijíždí do Kanady jako turista v rámci bezvízového styku
či jako student a/nebo pracovník na pracovní či jiné dlouhodobé povolení,
musí být schopen se při vstupu na kanadské území na vyzvání kanadského
imigračního úředníka prokázat zejména
- platným cestovním pasem; doba platnosti tohoto pasu musí být
nejméně šest měsíců ode dne vstupu do Kanady, pas musí být vybaven
datovou stránkou se strojově čitelnou zónou a musí mít minimálně jednu
stránku určenou k udělování víz prázdnou.
- kompletním harmonogramem cesty včetně dat odjezdu a příjezdu,
- dokladem o dostupných finančních prostředcích dostatečných pro plánovaný
pobyt v Kanadě (výpis z bankovního účtu, platební karty, cestovní šeky apod.).
Výše těchto prostředků není přesně stanovena, ale rozhodujícím faktorem
je délka a charakter pobytu v Kanadě. Pro turistické účely je doporučena
částka 100 až 150 CAD na osobu a den. Finanční prostředky může návštěvník
prokazovat buď v hotovosti nebo v cestovních šecích, kreditních kartách apod.,
- dokladem o zajištěném ubytování,
- dokladem o zajištěném cestovním zdravotním pojištění,
- při služebních cestách pozváním kanadského partnera,
- dobrým zdravotním stavem; tzn., že nesmí např. trpět nakažlivou nemocí,
která je snadno přenosná (tuberkulóza, ale nikoliv např. AIDS),
- má dostatek finančních prostředků ke krytí nákladů k pobytu.

Pro pobyty delší šesti měsíců jakož i pro pracovní (výdělečné) pobyty
včetně pobytu s využitím Dohody mezi Českou republikou a Kanadou
o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže (tzv. „Youth Mobility“)
platí samozřejmě i nadále vízová povinnost. Od 1. ledna 2008 vyřizuje
žádosti o dlouhodobá víza žadatelů z České republiky Velvyslanectví
Kanady ve Vídni.

Podmínky podávání žádosti o dlouhodobé vízum ke vstupu do Kanady
zůstávají i po zrušení vízové povinnosti nezměněny. Poplatek za zpracování
žádosti je 150 CAD; originál potvrzení ČSOB o zaplacení poplatku činí další
přílohu k žádosti. Každá žádost se řeší individuálně. Žadatel může být
na základě rozhodnutí konzula pozván na pohovor nebo k předložení dalších
dokumentů, taktéž i vyzván k lékařské prohlídce. O dalších podrobnostech
vízového řízení se doporučujeme informovat přímo na kanadském zastupitelském
úřadě. Zaplacení poplatku a předložení žádosti nezavazuje vládu Kanady
k udělení víza. Při odmítnutí žádosti se vízový poplatek žadateli nevrací.

Na území Kanady lze bez víza pobývat maximálně 6 měsíců ode dne vstupu.
Kanadský imigrační úředník, disponující širokými pravomocemi, může i přes
existenci platného víza vstup na území Kanady odepřít či zmíněnou šestiměsíční
dobu zkrátit, a to vyznačením data, do kterého musí návštěvník Kanadu opustit.
Zápis provede do cestovního pasu u vstupního razítka (často vyznačením
data zpátečního letu z Kanady). Stejně tak kanadské imigrační orgány vyhostí
ze země každého, kdo by jakýmkoli způsobem porušil kód cestujících.
Je v pravomoci kanadských imigračních úředníků vyžadovat v odůvodněných
případech při vstupu do země složení peněžité kauce. K takové situaci dochází
jen výjimečně, zejména v případech podezření na možné porušení pobytového
režimu-zejména na snahu překročit povolenou dobu pobytu. Výše kauce se
stanovuje individuálně, v řádech set až tisíců CAD a skládá se v hotovosti.
Kauce je vratná při odjezdu dotčené osoby z Kanady.

Splnění podmínek pro umožnění vstupu na kanadské území prokazuje
návštěvník zejména vyplněním celní deklarace na palubě letadla. Po přistání
na letišti nebo jiném hraničním přechodu může být navíc podroben krátkému
pohovoru (interview). Splnění některých z uvedených podmínek (např.
dostatečnou platnost cestovního dokladu) však může od návštěvníka
vyžadovat i přepravce ještě před nástupem do letadla do Kanady. Nesplnění
podmínek může být pro převpravce důvodem k vyloučení z přepravy.

Pokud má občan ČR v úmyslu v Kanadě studovat nebo pracovat, musí
o studijní nebo pracovní povolení požádat mimo Kanadu, tzn. na
zastupitelském úřadě Kanady s vízovým oddělením. Studijní povolení bude
vydáno žadateli po předložení příslušných dokumentů, jako jsou např.
dopis z univerzity, kde hodlá žadatel studovat, lékařské osvědčení, doklad
stvrzující finanční krytí studia. Obdobné podmínky platí i pro pracovní povolení,
které zahrnuje kategorii tzv. “au-pair”. Přesné informace včetně potřebných
formulářů je možné získat na každém ZÚ Kanady. V žádném případě není
možno zneužít turistického vízového režimu pro účely zaměstnání či studijního
pobytu. Takový návštěvník se vystavuje nebezpečí vyhoštění ze země.
Rovněž není možné požádat během pobytu na území Kanady o přistěhování
do země, a to ani za účelem spojení rodin.

V případě zájmu o prodloužení pobytu je nutné požádat orgány (CIC)
se sídlem ve všech hlavních městech provincií o povolení, a to nejméně
30 dnů před vypršením povolené doby pobytu, s tím, že podání žádosti
o prodloužení turistického pobytu je spojeno se zaplacením nevratného
poplatku ve výši 75 - 150 CAD podle typu žádosti.

Důrazně se nedoporučuje pokoušet se o „prodloužení” pobytu v Kanadě
odcestováním do USA a poté opět vstoupit na území Kanady.
Takto účelové „cestování“ může vést k odepření vstupu zpět na území
Kanady a následným problémům s kanadským imigračním úřadem, popř.
již k odepření vstupu na území USA. I v opačném směru - pokus o vstup
na území Kanady ze Spojených států ke konci povoleného pobytu v USA
a o zpětný vstup do USA po určitém pobytu v Kanadě - je tento způsob
cestování velmi riskantní. Porušení kanadských imigračních předpisů může
vyústit v několikaletý zákaz pobytu na území Kanady. Velmi přísně je
posuzován i pokus o či dokonání ilegálního vstupu na území USA. V této
souvislosti se upozorňuje, že možnost udělení víza do USA (jakéhokoliv typu)
na zastupitelských úřadech USA v Kanadě je minimální, stejně jako udělení
kanadského víza na území USA. Intervence českých úřadů po rozhodnutí
o neudělení amerického víza je vyloučena.

Přihlašovací povinnost v Kanadě neexistuje.

Oblíbenou formou cestování je autoturistika zabezpečená širokou sítí
autopůjčoven. Při výpůjčce vozidla je však třeba mít na paměti, že nezbytnou
podmínkou pro její realizaci je předložení platné kreditní karty, např. Visa,
Master Card, Amex, akceptované na americkém kontinentu. Velmi často je
možné se setkat i s tím, že autopůjčovna odmítne přijmout hotovost a požaduje
číslo kreditní karty. K řízení motorového vozidla při turistických cestách se
pro usnadnění a předejití případných nedorozumění s příslušníky kanadské
policie doporučuje zajistit si mezinárodní ŘP.

Samostatně cestující děti mladší 16 let musejí předložit i notářsky ověřený
souhlas rodičů či jiného zákonného zástupce s cestou do Kanady a informace
k osobě, která se o ně v Kanadě postará.

Veškeré další dotazy a žádosti o upřesňující či doplňující informace je třeba
adresovat Velvyslanectví Kanady v Praze, www.canada.cz.

Užitečné imigrační informace lze najít na stránkách kanadské nevládní
organizace CLEO :
http://www.cleo.on.ca/english/pub/onpub/PDF/immigation/arrdetim.pdf

Zdroj: mzv.cz

Při cestách do Kanady se vyžaduje platný cestovní pas vybavený datovou
stránkou se strojově čitelnou zónou a zpáteční letenka.

Cestující s cestovním dokladem bez strojově čitelné zóny bude odmítnut
leteckým přepravcem již při odbavení!!

Doba platnosti českého pasu musí být nejméně šest měsíců ode dne
vstupu do Kanady. K řízení motorového vozidla při turistických cestách
postačuje český platný řidičský průkaz, doporučuje se však používat
mezinárodní řidičský průkaz.

Zdroj: mzv.cz

Mezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování
zdravotní péče a proto by důležitou součástí cest do Kanady mělo být včas
uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Náklady na lékařské
ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR velmi vysoké. Úroveň péče však
v některých aspektech - jako např. dlouhé čekací lhůty v nemocnicích,
nemožnost poskytnutí potřebné péče bez uzavření zdravotního pojištění
- neodpovídá evropskému standardu.

Důležitá telefonní čísla:
- policie, záchranná služba, požáry : 911,
- informace o telef. číslech v provincii, v níž se volající nachází: 411,
- informace o telef. číslech v jiné provincii, než ve které se volající
nachází: 1(kód volané provincie) 555 1212.

Zdroj: mzv.cz

Specifika cestování v Kanadě jsou určena zejména rozlohou
Kanady, koncentrací obyvatel v pásmu cca 250 km podél hranic
s USA (v tomto pásmu žije 90 procent obyvatel Kanady) a na druhé
straně rozsáhlými územími s minimálním zalidněním, a s tím souvisejícími
vzdálenostmi mezi turisticky atraktivními místy - od několika stovek km
až k tisícikilometrovým vzdálenostem (např. Montreal-Vancouver - 4 769 km,
Montreal - Calgary - 3 760 km, Montreal - Toronto - 571 km, Toronto -
Niagárské vodopády - 120 km). Severní území Kanady jsou neobydlená
a bežnými prostředky nedostupná. K dalším místním zvláštnostem náleží
dlouhotrvající zima, obvykle od měsíce října do května s teplotami klesajícími
bežně pod minus 20 C, ve vnitrozemí až minus 30 C, která je tak pro turistiku
nevhodná. Při pobytu v kanadských národních a provinčních parcích je
nutné dodržovat příslušné předpisy, stanovující m.j. podmínky pohybu
a chování v těchto parcích, úhradu poplatků za pobyt v nich, podmínky
lovu zvěře a rybolovu - jen na základě povolení. V parcích a lesích se vyskytuje
jedovatý plazivý břečťan, místa jeho výskytu jsou většinou označena
tabulkami “poison ivy”. Při pobytu v lese hrozí napadení medvědy. Vzhledem
k nadměrnému výskytu hmyzu v zalesněných oblastech Kanady i v blízkosti
vodních zdrojů se doporučuje vybavit se dostatkem účinných repelentních přípravků.
Výše uvedená specifika (překonávání značných vzdálenostních rozdílů, klima,
celkové životní prostředí, náklady na cestování) zdůvodňují nižší úroveň
infrastruktury pro turistiku ve srovnání např. se západní Evropou nebo i
se Spojenými státy americkými.

Celková bezpečnostní situace v Kanadě je dobrá a při běžných cestách
nehrozí turistům zvýšené nebezpečí. Výjimku může tvořit pobyt v odlehlých
částech velkých měst, případně v řídce obydlených oblastech. Důležité
je vybavit se přesnou aktuální adresou a telefonním spojením na případné
přátele a příbuzné, které hodlají cestující navštívit.
V Kanadě neexistuje centrální evidence obyvatel a české ani kanadské úřady
často nemohou být ve vyhledávání adres a telefonického spojení nápomocny,
současně i s ohledem na časté cestování a stěhování místních obyvatel.
Je vhodné si poznačit na náhradním místě číslo cestovního dokladu a poznamenat
si důležitá telefonní čísla v zemi.

Závěrem se opakují některá zásadní fakta, které je nezbytné zohlednit při
cestování do Kanady:

- nutnost zpáteční letenky, zakoupené před cestou do Kanady,
- nutnost cestovního zdravotního pojištění,
- dostatečné finanční vybavení na pobyt a cestu na velkých vzdálenostech
spojené s vysokými dopravními a pobytovými náklady,
- respektování přísných imigračních, celních předpisů a vnitřních zákonů
Kanady a upozornění s prioritním důrazem na zákaz přijetí zaměstnání či
zahájení studia bez povolení k pobytu, které je možné získat jen na ZÚ
Kanady mimo území Kanady, a vyvarování se snahy o nepovolený vstup
do USA z území Kanady,
- dobrá příprava celkové organizace individuální turistiky ještě před příjezdem do země,
- dobrý zdravotní stav a bezúhonnost cestovatele.

Zdroj: mzv.cz

Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do
Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Při
cestách za výdělečným účelem či za účelem studia je nutno požádat o
odpovídající vízum Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze. Na
hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno
předložení stanovených finančních prostředků ve výši 100 EUR/den, v
případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří 50 EUR/den (mohou se
předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta). V
Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do
24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu
nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. V ostatních
případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro
cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší
obci.

Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území
Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při
odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií
posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud peněžitou
pokutou, případně vězením.

Zdroj: mzv.cz

Platný cestovní pas, přičemž chorvatské orgány požadují, aby platnost
cestovního dokladu byla minimálně na dobu pobytu na území Chorvatska.
Chorvatsko jednostranně umožňuje vstup na své území také na základě
předložení občanského průkazu občana ČR. Proto lze jako cestovní doklad
k cestování do Chorvatska použít i občanský průkaz ČR (vydaný od druhé
poloviny roku 2000 se strojově čitelnou zónou), a to v případě
cestování do tohoto státu pozemní cestou. Ministerstvo zahraničních
věcí České republiky doporučuje si uvedenou skutečnost vždy prověřit
před odjezdem na Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze.

Ministerstvo vnitra České republiky doporučuje, aby občan ČR mladší 15
let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním
cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče.
Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.

Na základě sdělení Ministerstva vnitra Chorvatské republiky je možné,
aby dítě do 15-ti let věku, zapsané v cestovním dokladu rodiče, který s
ním zároveň cestuje do Chorvatska, vstupovalo na území Chorvatska bez
vlastního cestovního dokladu. V cestovním dokladu rodiče, kde je dítě
zapsané, není požadována fotografie dítěte.Dítě zapsané do pasu rodiče
před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu
rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od
1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).

V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší
zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní
cestovní doklad. Tento doklad slouží k jednorázově cestě do ČR.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky informuje veřejnost v
souvislosti s cestami do Chorvatské republiky o následujícím.

Dne 13. března 2009 byl chorvatským Parlamentem schválen zákon měnící a doplňující cizinecký zákon.

Jednou z podstatných změn je vypuštění článku 8, kterým byla stanovena
povinnost nezletilým osobám překračujícím chorvatskou státní hranici
bez doprovodu zákonného zástupce předložit při vstupu nebo výstupu
ověřený písemný souhlas zákonného zástupce s cestou nezletilého.

Vypuštěním uvedeného ustanovení prakticky i formálně odpadá povinnost
vybavovat nezletilé osoby, občany ČR, cestující do Chorvatské republiky
např. s příbuznými či v organizovaných skupinách, ověřenými písemnými
souhlasy jejich rodičů, resp. jejich zákonných zástupců.

Zákon měnící a doplňující cizinecký zákon nabyl účinnosti dne 1. dubna 2009.

Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný
řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená
karta), kterou na trase ČR - Rakousko - Slovinsko - Chorvatsko vyžadují
policejní orgány všech států, kterými na cestě do Chorvatska
projíždíte.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky informuje, že v
Chorvatské republice vstoupil dne 17. června 2008 v platnost nový Zákon
o bezpečnosti silničního provozu.

Oproti předchozímu zákonu obsahuje několik zásadních změn.

První změnou je povolení 0,5 promile alkoholu v krvi řidiče za
předpokladu, že se nedopustí žádného jiného dopravního přestupku.

Pro řidiče vozidel kategorie C1, C1+E, C, C+E, D, D+E, H, instruktory
autoškoly, pro řidiče z povolání, taxikáře, řidiče záchranné služby a
pro řidiče od 18 do 24 let platí ovšem i nadále nulová tolerance
přítomnosti alkoholu v krvi řidiče.

Pokud se řidič dopustí jakéhokoli dopravního přestupku a v krvi mu bude
zjištěno do 0,50 promile alkoholu, zaplatí pokutu 700,- kun (cca 2.422 Kč).
Pokud se bude přítomnost alkoholu v krvi řidiče pohybovat v rozmezí
0,5-1,0 promile, zaplatí 1.000-2.000 kun(cca 3.461-6.922 Kč).
Za 1,0-1,5 promile je stanovena pokuta 2.000-5.000 kun (cca 6.922-17.305 Kč)
Pokud přítomnost alkoholu v krvi řidiče přesáhne 1,5 promile, řidič
zaplatí pokutu ve výši 5.000-15.000 kun (cca 17.305-51.915 Kč) nebo
bude odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání až 60 dnů.

Další změnou je výrazné navýšení pokut za překročení rychlosti nad povolený limit.
Za překročení rychlosti v obci do 10 km/h zaplatí řidič stejně jako dříve 300 kun (cca 1.038 Kč).
V případě překročení 10-20 km/h zaplatí pokutu 500 kun (cca 1.730 Kč)
V případě překročení o 20-30 km/h zaplatí 1.000 kun (cca 3.461 Kč)
V případě překročení o 30-50 km/h zaplatí 2.000 kun (cca 6.922 Kč)
V případě překročení o více než 50 km/h zaplatí pokutu ve výši 5.000 až
15.000 kun (cca 17.305-51.915 Kč) nebo bude odsouzen k trestu odnětí
svobody v délce trvání až 60 dnů.
Při jízdě mimo obec, pokud řidič překročí rychlost o 10-30 km/h, zaplatí pokutu 500 (cca 1.730 Kč) kun.
V případě překročení o 30-50 km/h zaplatí 1.000 kun (cca 3.461 Kč)
V případě překročení o více než 50 km/h zaplatí 3.000 – 7.000 kun. (cca 10.383-24.227 Kč)
Pokud řidič nebude respektovat pokyny příslušníka policie může mu být
udělena pokuta ve výši 3.000 – 7.000 kun (cca 10.383-24.227 Kč).

V souladu s novým zákonem je použití tlumených světel u motorových
vozidel povinné pouze v zimním období (během platnosti zimního času), s
výjimkou motorek a mopedu (povinnost použití světel celý rok).

Zdroj: mzv.cz

Na základě Evropského průkazu ČR mohou čeští pojištěnci uplatňovat
nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče. Tento
mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR, proto
doporučujeme uzavření cestovního zdravotního pojištění.

Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy
mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním
zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná
a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento
nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je
nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života.

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a
chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského
průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské
republiky. Evropský průkaz nahradil od 15.9.2005 tiskopis CZ/HR 111 a
čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na nutnou a
neodkladnou zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a
soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem
zdravotního zabezpečení. Co se týče rozsahu zdravotní péče platí nadále
ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a Chorvatskou
republikou, včetně výše uvedeného správního ujednání.

Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu
v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné.
V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude
tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba
následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní
pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující
nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho
odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku
uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno
osiguranje (seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského
pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Čeští
občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s
čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní
pojištěnci (nové sazby platné od 1.10.2005 viz www.cmu.cz).

Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce
do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v
případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v
naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme
turistům, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový
případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro
případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků
v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků
pojišťovacích služeb“, které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších
platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat
některé tzv. rizikové sporty – např. potápění, vodní lyžování, jízdu na
vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či
ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při
provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění
se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v
Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž
nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na
webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

Policie: 92 První pomoc: 94 Požárníci: 93
Poskytování pomoci na silnicích: 987; 987@hak.hr
Všeobecné informace: 981
Informace o místních a meziměstských telefonních číslech: 988
Informace o mezinárodních telefonních číslech: 902
Předpověď počasí a aktuální dopravní informace, vč. stavu vozovky 060520 520
Chorvatský autoklub (HAK): +385 1 4554 433 a 4612 975; www.hak.hr; e-mail: info@hak.hr
Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
Dekompresní komory:
PULA tel/fax +385 52 217 877, 24572
mobil: +385 98 255 945, +385 98 219 225
SPLIT +385 21 354511, 361 355, 343 980, mobil: +385 91 546 1313, +385 99 475 095
ZÁHŘEB +385 1 290 2300, mobil: +385 91 501 5556
DUBROVNÍK +358 20 431 687, mobil: +385 98 381 685

Zdroj: mzv.cz

Ministerstvo opakovaně doporučuje, aby občané ČR vzali v úvahu často
kritickou situaci na místních silnicích a věnovali řízení vozidla
zvýšenou pozornost, včetně dodržování přestávek v jízdě. Nejčastější
příčinou nehod je právě únava po dlouhé jízdě, vysoká nepřiměřená
rychlost a nedodržování dostatečné vzdálenosti při jízdě v koloně.

V Chorvatsku platí nulová hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče, zákaz
používání mobilního telefonu s výjimkou přístrojů hands-free, povinná
rozsvícená světla během dne, povinné používání ochranné přilby pro
cyklisty mladší 16 let, povinné používání dětské sedačky pro přepravu
dítěte mladšího 5 let.

Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích pro
motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod
- pokud není místní úpravou stanoveno jinak.

Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za
konkrétní úsek dálnice, kterým se projíždí, např. na celé trase Záhřeb
- Split je mýtné pro osobní automobil v jednom směru 157 HRK. Mýtné se
rovněž platí za průjezd tunelem pod horou Učka a za průjezd mostu na
ostrov Krk. Informace o aktuální výši poplatků je možné nalézt na:
www.hac.hr.

Provoz čerpacích stanic je většinou od 7 do 17 až 18 hodin, v letní
sezóně až do 22 hodin. Hlavní čerpací stanice ve větších městech a na
mezinárodních silnicích mají nepřetržitý provoz. Informace o cenách
pohonných hmot a seznam plynových stanic lze najít na: www.hak.hr a na:
www.ina.hr.

Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jízdě za deště. Živičný povrch
chorvatských silnic má jiné složení, než na jaké jsou zvyklí čeští
řidiči. Za deště má vozovka prakticky stejné vlastnosti jako při náledí.

Dopravní přestupky řeší v Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud.
Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.
Pokuty za přestupky budou v průběhu června 2008 výrazně navýšeny.

V případě dopravní nehody je nutné, aby si majitel vozidla od policie
vyžádal sepsání protokolu o nehodě a poškozeném vozidle. Bez tohoto
dokladu není možné z Chorvatska vycestovat. Pro zajištění výkonu trestu
nebo přítomnosti v přestupkovém řízení může oprávněná osoba zadržet pas
cizího státního příslušníka do konce řízení, avšak nejdéle do 48 hodin.

Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě. V
praxi to znamená, že s výjimkou ubytování v hotelu, kempu a privátu je
jiný způsob nocování zakázán. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté
vystavují policejnímu stíhání, soudnímu řízení a peněžité pokutě, nebo
vězení.

Současně se doporučuje nepodceňovat nebezpečí hrozící při pobytech u
Jaderského moře, a zejména nepřeceňovat své síly při plavání, sledovat
aktuální předpověď počasí a nevydávat se na moře za bouře či za
větrného počasí.

Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie bezpečné,
zbavené zbytků nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských
oblastech jsou území, kde se nebezpečné pozůstatky války mohou ještě
vyskytovat. V zájmu vlastní bezpečnosti nedoporučujeme při cestě k moři
vstupovat do volné přírody mimo vyznačené cesty.

- Cestování autobusem
Pravidelné mezinárodní linky spojují Chorvatsko se sousedními zeměmi a
většinou středoevropských a západoevropských států. Informace:
060313333, mezinárodní doprava: +385 1 6157983; www.akz.hr
- Cestování vlakem
Informace lze zjistit na tel.: 060333444, mezinárodní doprava +385 1 4573238; www.hznet.hr;
e-mail: informacije@hznet.hr
- Cestování lodí
Hlavní chorvatský lodní osobní přepravce - JADROLINIJA, provozuje
nejvyšší počet pravidelných, mezinárodních a tuzemských trajektových,
lodních a expresních lodních linek. Sídlo Jadrolinije je v Rijece
(tel.: +385 51 666 100). Informace rovněž na: www.jadrolinija.tel.hr
- Letecky
Národní letecká společnost, která zajišťuje letecké spojení je Croatia Airlines,
informace na: www.croatiaairlines.hr
Informace o letovém řádu ČSA lze najít na: www.czechairlines.com; nebo na tel.: +420239007007.

POTÁPĚNÍ, RYBAŘENÍ A JINÉ VODNÍ SPORTY

Sportovní a rekreační potápění v chorvatském moři je regulováno
“Směrnicí o provozování podvodních aktivit”, kterou vydalo Ministerstvo
námořnictví, dopravy a spojů (Narodne novine 47/99 ze 17. května 1999)
a její novelizací, která vstoupila v platnost 22. února 2003.

Při provozování individuálního nebo organizovaného potápění platí
stejné podmínky pro státní příslušníky Chorvatské republiky i pro cizí
státní příslušníky.

Organizované potápění se v Chorvatské republice provádí cestou
právnických a fyzických osob, které vlastní koncesní povolení pro
provozování podvodních aktivit (výcvik potápěčů, organizování
potápěčských výletů apod.).

Individuální potápění se provozuje na základě povolení pro individuální potápění.

Potápění lze provozovat pouze na základě platného potápěčského průkazu,
kromě případu provádění praktické části výcviku potápění před získáním
počáteční potápěčské kvalifikace.

Potápěčské průkazy vydává Chorvatský potápěčský svaz za poplatek 100,-
HRK, má platnost jednoho roku ode dne vydání a vydává se pouze osobám,
které mají odpovídající platnou potápěčskou kvalifikaci.

Platný potápěčský průkaz je podmínkou pro vydání povolení pro
individuální potápění. Platnost povolení je jeden rok ode dne vydání,
vydává jej příslušný přístavní úřad nebo pobočka přístavního úřadu,
poplatek za vydání povolení činí 2400,- HRK. Maximální povolená hloubka
pro sportovní a rekreační potápění za použití dýchacích přístrojů je 40
metrů.

Potápění není dovoleno:
a) v částech vnitřních vod patřících přístavům, přístupům do přístavu, přístavním kotvištím
a místům s hustým provozem;
) v částech vnitřních a teritoriálních vod Republiky Chorvatsko, na
které se vztahují zvláštní předpisy nebo je výše uvedené upraveno
předpisy příslušného orgánu státní správy;
c) ve střežených a zvláštních mořských rezervacích, v přírodních
parcích a dalších chráněných částech moře i podmoří (např. Malostonski
záliv, Limský záliv, přírodní park Telašćica apod.);
d) v národních parcích Brijuni a Krka;
e) v blízkosti zakotvených válečných lodí a střežených vojenských objektů v pobřežním pásmu
ve vzdálenosti menší než 100 metrů;
f) v oblastech, které jsou chráněné zákonem o ochraně kulturního dědictví;

Pokuty za porušení předpisů Směrnice o provozování podvodních aktivit (fyzické osoby):
- pokuta ve výši 1.000 - 4.000 HRK bude uložena za námořní přestupek fyzické osobě jestliže:
a) se potápí bez platného potápěčského průkazu;
b) při potápění překročí povolenou hloubku sportovně rekreačního potápění za použití
dýchacích přístrojů.
- pokuta ve výši 2.000 - 5.000 HRK bude uložena fyzické osobě za potápění na zakázaných
místech bez povolení.

Veškeré podrobné informace lze získat na internetové adrese HRS-a,
www.diving-hrs.hr nebo www.diving.hr, případně na telefonu +385/1/
3650412, +385/1/3650413, +385/1/4848765, nebo na e-mailu:
hrscdf@zg.tel.hr

Pohyb jachet v chorvatských vodách upravuje novelizované Nařízení o
podmínkách příjezdu a pobytu zahraničních jachet, sportovních a
rekreačních plavidel ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři
Chorvatské republiky. Hlavní změnu představuje povinnost opatřit tzv.
vinětu a předložení ověřeného seznamu osob na palubě plavidla. Platné
znění Námořního zákoníku je k dispozici na webových stránkách
Ministerstva moře, cestovního ruchu , dopravy a rozvoje Chorvatské
republiky: www.mmtpr.hr. Případné dotazy lze adresovat přímo na:
strane-jahte@pomorstvo.hr.

Rybaření na vnitrozemských vodních plochách a vodních tocích je
povoleno pouze s rybářským lístkem, který si lze opatřit v úřadovně
územně příslušného Rybářského družstva (Ribolovno društvo). Informace
získáte na internetové adrese www.ribolovni-savez.hr.

Povolení k rekreačnímu rybolovu na moři lze získat buď od místně
příslušného Přístavního kapitanátu (Lučka Kapetanija), nebo v místních
pobočkách chorvatských turistických kanceláří.

Zdroj: mzv.cz