Dovolená Japonsko

Čeští občané, držitelé platného českého cestovního pasu, mohou
pobývat na území Japonska bez víz po dobu nepřesahující 90 po sobě
jdoucích dnů. Toto se nevztahuje na české občany, kteří hodlají do
Japonska vstoupit za účelem získání zaměstnání nebo trvalého pobytu,
výkonu povolání nebo účasti na veřejných kulturních a sportovních
akcích za úplatu nebo za účelem pobytu přesahujícího 90 po sobě jdoucích dnů.

Před vstupem na území Japonska je každý návštěvník podroben odběru
biometrických dat.Návštěvník je požádán o poskytnutí otisků obou
ukazováků a je pořízena digitální fotografie jeho obličeje. Získaná
data jsou porovnána s databází osob, které Japonsko považuje za
nežádoucí. Cestující, který odmítne biometrické údaje poskytnout,
nebude na území Japonska vpuštěn a na vlastní náklady bude nejbližším
spojem navrácen do země, ze které do Japonska přicestoval.

Ještě v letadle je třeba vyplnit imigrační dotazník, který cestovatel
obdrží od palubního personálu dopravce. Jeho část je vloženo do
cestovního pasu, druhá zůstává v evidenci imigračního úřadu.
Uvedený dotazník slouží de facto jako hraniční průvodka, avšak bez
fotografie.
Přihlašovací povinnost u krátkodobých pobytů (tj. do 90 dnů) není
v Japonsku stanovena.
Samostatnou kategorii cestujících tvoří investoři a manažeři, kterým
je po splnění příslušných požadavků udělován souhlas s pobytem na
dobu 6 měsíců, jeden rok nebo tři roky. Žádost se předkládá předem
na japonském velvyslanectví a musí být doložena řadou dokumentů
o osobě žadatele, zajištění jeho pobytu , o firmě, ve které bude
žadatel působit (resp. ji zastupovat), včetně podrobného podnikatelského
plánu. Vyřízení žádosti trvá cca 2 - 3 měsíce.
Je třeba upozornit na skutečnost, že příslušné japonské imigrační
předpisy přiznávají imigračním úředníkům řadu oprávnění při posuzování
a rozhodování o žádostech o krátkodobý pobyt nebo o dlouhodobý
pobyt a umožňují jim vyžadovat od žadatele dodatečné písemné
dokumenty či garance. Výše uvedené informace lze proto pokládat
pouze za základní s tím, že je nezbytné konzultovat v individuálních
případech žádosti s japonským zastupitelským úřadem v Praze nebo
v místě dlouhodobého/trvalého pobytu žadatele.

Před vstupem na území Japonska by měl být turista připraven na
pohovor s úředníkem imigrační policie, při němž by měl prokázat účel
své cesty, tj. přesně specifikovat svůj program na jednotlivé dny.
K tomu potřebuje předložit kromě platného cestovního pasu zpáteční
letenku, přiměřené množství finančních prostředků v hotovosti nebo
v šecích a doklad o ubytování. Místo dokladu o ubytování lze uvést adresu
a jméno ubytovatele, kterého si může policie ověřit. Při pohovoru
japonská policie očekává a serióznost a jakékoliv zatajování informací
může být důvodem k zadržení a následné deportaci cestovatele zpět
do ČR. Nutno podotknout, že japonská policie a imigrační kontrola je zcela
nekompromisní a neoblomná.

V Japonsku se přísně trestá nelegální práce. Proto, jakmile imigrační
policie nabude podezření, že cílem cesty občana není turistika, ale
nelegální zaměstnání, či jiná trestná činnost, nevpustí ho do země.
Občan pak musí čekat na letišti na nejbližší let do ČR a pokud není
ten den v letadle volné místo , je nucen přespat v letištním hotelu,
kde si sám hradí všechny náklady, včetně policejní ochranky.

Zdroj: mzv.cz

Občané ČR mohou do Japonska cestovat s platným cestovním pasem
České republiky. Doba platnosti pasu není stanovena, avšak
měla by být alespoň o 2 měsíce delší než je povolená doba
pobytu. Řidičský průkaz České republiky není japonskými úřady
uznáván. Cestovatel by měl vlastnit buď mezinárodní řidičský
průkaz nebo řidičský průkaz japonský.Mezinárodní očkovací průkaz
není vyžadován a není ani nutný, závisí na rozhodnutí cestovatele,
zda se jím vybaví.

Zdroj: mzv.cz

Velké nesnáze mohou turistům v Japonsku způsobit jejich zdravotní
problémy a to především vzhledem k velmi vysokým nákladům na
zdravotní péči i na drobná ošetření. Proto se doporučuje uzavřít
před cestou do Japonska plné zdravotní pojištění, včetně nákladů
na repatriaci. Je nutné rovněž počítat s tím, že většina lékařů
hovoří pouze japonsky.
Úrověň zdravotnických služeb vcelku odpovídá běžnému
standardu zemí EU.

V případě naléhavosti je možné použít níže uvedená telefonní čísla:
POLICIE - TEL.: 110
POŽÁRNÍCI/ZÁCHRANNÁ SLUŽBA - TEL.: 119
V naléhavých případech poskytuje radu v anglickém jazyce 24 hodin
denně JAPAN HELPLINE - telefon: 0120 46-1997
Turistické informace v angličtině poskytuje INFORMATION
FOR TOURISM - telefon: 03/3201 3331
Zdravotní problémy lze konzultovat s asociací lékarů v Asii
AMDA - telefon 03/5285 8088
Free Medical Infomration Services - telefon 03/5285 8181
Pomoc při vyřizování formalit u dopravní nehody nabízí Information
Service for Foreigners - telefon 03-5320 7744.
IOM - International Organization for Migration - telefon 03/3595 2487
(řeší migrační problémy včetně pomoci s vycestováním z Japonska)

Zdroj: mzv.cz

Ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje zájemce o práci v
Japonsku, zejména pak mladé ženy zajímající se o práci hostesek,
že nelegální práce je místními úřady velmi přísně postihována. Podle
zpráv, které mají české úřady k dispozici, se zvyšuje počet českých
občanů, kteří jsou zprostředkovateli (obvykle ze třetí země) podvedeni
a okradeni o peníze, doklady i letenky. Ženy bývají často i násilím
přinuceny k jiné činnosti, než k jaké se zavázaly ve smlouvě.

Japonsko je vyspělá kulturní země a po všech stránkách bezpečná.
Služby jsou na vysoké úrovni, avšak velmi drahé. Pouliční kriminalita
neexistuje, v obchodech se nekrade. Lidé se k sobě chovají
neobyčejně slušně, násilí není běžné. Určitou překážku tvoří
jazyková bariéra, neboť jen velmi malý počet Japonců hovoří
anglicky či jiným světovým jazykem.

V Japonsku se prozatím nevyskytují teroristické útoky ani proti
turistům, ani proti pracovníkům či objektům cizích misí. Panuje zde
pořádek a v případě jakéhokoliv teroristického podezření je policie
rychle na místě. Na letištích jsou zavazadla turistů bez výjimky
a důsledně kontrolována.
Na všech významnějších objektech a institucích, včetně řady
soukromých domů je instalován systém kamer, který zaručuje
permanentní sledování jakéhokoliv pohybu či neobvyklé situace.
Od posledního teroristického útoku v tokijském metru v polovině 90. let,
byla v celém Japonsku z důvodu zvýšené opatrnosti před výbušninami
a dalšími nebezpečnými látkami odstraněna většina odpadkových košů
nejen z metra, ale i z dalších veřejných prostor. (Japoncům však koše
nechybějí, zvykli si nosit s sebou stále nějaká zavazadla, kam ukládají
zabalené předměty patřící do odpadkového koše.)

Na ulicích se jezdí vlevo, umístění světelných dopravních signálů
bývá až za křižovatkou. Chodec má absolutní přednost. Cyklisté
mohou jezdit i po chodnících, předpokladem je však ohleduplnost
k chodcům. Po celé zemi jsou na cestách vyznačeny slepecké
značky a umístěny slepecké signály.
Autoprovoz je velice silný, i když velmi korektní. Orientace v japonských
městech a na silnicích je velmi obtížná, silniční provoz je hustý.
Z těchto důvodů se nedoporučuje při krátkodobých pobytech používat
osobní auto (např. z půjčovny), ale vlakové spojení. Pro turistické cesty
je výhodné zakoupení tzv. Japan Rail Pass s platností 7, 14 nebo 21 dní,
který zahrnuje trasy rychlovlaku Shinkansen po celém území Japonska.
Tato jízdenka se v Japonsku neprodává a je nutno si ji opatřit v zahraničí.
V ČR je tato koupě možná v CK.

Japonsko je velmi tradiční země. Během roku slaví její občané řadu
svátků, které mají původ většinou v náboženské tradici.
Státní svátky jsou:
1. a 15. ledna, 11. února, 22. března, 29. dubna, 3., 4. a 5. května,
20. července, 15.a 23. září, 11. října, 3. a 23. listopadu, 23. prosince.
Pokud svátek připadá na neděli, je podle zákona o státních svátcích
přesouván na pondělí. Od poloviny července do konce září jsou zavřeny
školy z důvodu letních prázdnin.
Buddhistické svátky 14. a 15. července nejsou státem stanovenými
dny volna, je však třeba předpokládat, že mnoho Japonců v těchto
dnech čerpá svoji dovolenou.
Pracovní doba činí sice podle zákona nejvýše 40 hodin týdně,
přesčasové hodiny, které jsou v Japonsku zcela obvyklé, však nejsou
nijak zákonně omezeny. Úřední hodiny jsou na většině úřadů od pondělí
do pátku od 10:00 do 17:00 - 17: 30 hodin. Obchody mají většinou
otevřeno sedm dní v týdnu od cca 9:30 do 19:00 nebo 20:00 hod.
V Japonsku je rozšířená síť non-stop obchodů se základními potravinami
a jiným základním spotřebním zbožím. Jsou snadno rozeznatelné podle
mimořádně jasně osvětlených a do dálky zářících obchodních prostor.
Banky mají otevřeno od pondělí do pátku od 09:00 do 15:00, bankomaty
do 19:00 hod, bankomaty Citibank jsou přístupné 24 hodin denně.
Při cestování do Japonska je však lepší vlastnit finanční hotovost
a bankovních a kreditních karet využívat co nejméně. Většina japonských
bankomatů totiž na ně nevydává peníze a rovněž finanční úhrada
jejich prostřednictvím je často problematická.
Pošty mají otevřeno od pondělí do pátku od 09:00 do 17:00 a
v sobotu od 09:00 do 12:30 hod.

Obyvatelé Japonska se vyznačují mimořádnou uctivostí a zdvořilostí.
Od svých zahraničních partnerů očekávají korektnost, spolehlivost,
stálost a vysoce profesionální přístup. Po formální stránce by se
jednání s Japonci mělo vyznačovat velkou zdvořilostí a neuspěchaností.
Za nevhodný se považuje příliš hlasitý projev i velká gestikulace.
Podávání ruky je v Japonsku již zcela běžné. Pro cestovatele do
Japonska se doporučuje vlastnit zásobu vizitek, které se podávají
japonskému partnerovi oběma rukama.
Hlavní složku japonské stravy tvoří ryby, mořské produkty a zelenina.
Při přípravě a aranžování potravin se Japonci řídí zásadou, že barvy
a vzory na talíři musí ladit a nádobí by svým vzorem mělo odpovídat
ročnímu období.
Mezi nejznámější typicky japonské pokrmy patří suši (rýže ochucená
octem se syrovou rybou či zeleninou, často srolovaná do plátku
mořských řas), sašimi (syrová ryba nakrájená na tenké plátky se
sojovou omáčkou) či tempura (ryba či zelenina v těstě s omáčkou).
Neméně proslavená je ryba fugu, ze které musí být velice opatrně
odstraněna kůže a některé vnitřní orgány, jež jsou smrtelně jedovaté.
Japonská kuchyně je velmi dietní a zdravá, i když poněkud jednostranná.
V zemi však existuje řada restaurací, které nabízejí rozsáhlý výběr
jídel z asijské kuchyně. Ve velkých městech a turistických oblastech
jsou také typické rychloobslužné restaurace.
Všechna jídla konzumují Japonci pomoci jídelních hůlek, v dražších
restauracích je možné požádat o vidličku a nůž. Typickým tradičním
japonským alkoholickým nápojem je saké - rýžové víno. V současnosti
je v Japonsku asi 3000 výrobců tohoto nápoje. Doba oběda je mezi
12:00 až 13:00 hodinou a večeře mezi 19:00 až 20:00 hodinou.

Společenské oblečení je v šatníku mužů velmi formální (i v letním období),
převládají tmavé barvy obleků, černé boty (hnědé boty jsou považovány
za velmi neformální), bílá košile, tmavá vázanka. Japonské ženy se již
zcela přizpůsobily světovým módním trendům, kimono zůstává spíše
slavnostním než běžným denním oblečením.
Při návštěvě japonských restaurací je obvyklé zouvání bot a sezení
na zemi. Ve společenské etiketě existuje řada zvláštností, se kterými
by se měl turista před návštěvou této země seznámit.

V Japonsku existují jiné technické normy než v Evropě či USA.
Z tohoto důvodu se nedoporučuje našim turistům kupovat jako
dárek elektroniku. Pouze v některých vybraných obchodech je
možno zakoupit tzv. “overseas model” elektronického zboží.
Zásuvky (“amerického” typu) fungují na 100 voltů (frekvence je
buď 50 Hz nebo 60Hz, Japonsko používá obou frekvencí v různých
částech země), proto zde nelze použít obvykle žádné elektrické resp.
elektronické spotřebiče dovezené z ČR. Ve všech dražších hotelích
jsou však k dispozici např. elektrické vysoušeče vlasů a jednorázové
holicí strojky. Mobilní telefony evropské výroby nelze Japonsku
použít - japonský systém mobilních telefonů je jiný než kdekoliv jinde
na světě a obvykle (i multifrekvenční moderní mobilní telefony
označované někdy jako “světové” nebo “globální” v Japonsku nefungují).
Na velkých letištích (Tokio, Osaka) je možné při příletu si na místě
pronajmout (zapůjčit) místní mobilní telefon.

Ubytování za přijatelné ceny nabízí Japan National Tourist
Organisation (JNTO). Ubytování v levnějších hotelech, pensionech
či ryokanech (ubytování v tradičním japonském stylu) nebo minshuku
(rodinné japonské hotely) může zprostředkovat rezervační systém
Welcome Inn Reservation Centre.
Obecně lze konstatovat, že v Japonsku je velmi vysoká cenová hladina.
Český turista by s touto okolností měl počítat a nenechat se zlákat
pouze poměrně levnou letenkou. Stává se, že finanční problémy českých
turistů začínají hned po příletu, když zjistí vysokou cenu taxíku
z letiště do centra . Služby i potraviny jsou velmi drahé. Někteří čeští
cestovatelé mívají v Japonsku potíže s kreditními kartami, proto
doporučujeme si před cestou do Japonska použitelnost karty ověřit.
Doporučuje se část finančních prostředků směnit již před vstupem
na území Japonska, neboť někdy je obtížné vyhledat otevřenou směnárnu.

Klimatické podmínky jsou na podzim, v zimě a na jaře velmi příznivé,
v létě je však horko (30-38°C) a velmi vlhko. Časový rozdíl mezi
Japonskem a ČR je + 8 hod. (v období našeho zimního času, + 7 hod.
(v letním času).

Užívání drog v Japonsku je trestné.

Zdroj: mzv.cz